Výzkumná činnost

Zabýváme se exaktně psychologickými výzkumy reakcí v různých oblastech, především ve vzdělávání, komunikaci a rozvoji lidských zdrojů. Realizujeme rovněž komerční výzkumy. Spolupracujeme na projektech zaměřených na výzkum, inovace, vzdělávání a zvyšování konkurenceschopnosti. Pomáháme vytvářet efektivní nástroje, produkty a služby vycházející z účinných podnětů a potřeb a preferencí cílových skupin.

 

K výzkumům využíváme v institutu většinou dva typy technologií:   


                          


 

Výzkum působení asociativního učení na změny kognitivních funkcí

Od ledna 2012 byl realizován výzkum zaměřený na působení asociativního učení na změny kognitivních funkcí mozku. Tento výzkum byl ukončen v roce 2017 a přinesl zásadní poznatky pro další výzkum a vývoj efektivních nástrojů pro odstraňování kognitivních poruch a specifických poruch chování a učení u dětí, mládeže a dospělých a k prevenci a zpomalení kognitivních deficitů ve starším věku.




Výzkum emocí

Dokončili jsme metodiku pro identifikaci emocí dle bioelektrické aktivity mozku.



 

Vývoj inovativních senzorů pro měření kognitivních reakcí v mozkové aktivitě

Ve spolupráci s dalšími organizacemi naše výzkumná organizace vyvinula inovativní senzory, které umožňují okamžité měření kognitivních funkcí v mozkové činnosti bez nutnosti vodivého gelu nebo pasty. Vyvinuté senzory se vyznačují vysokou přesností. Odstraňují technické artefakty způsobené špatnou vodivostí senzorů. Tyto senzory využíváme jako jediná organizace v České republice. 

 


 

Výzkum vnímání ženské krásy 

Při příležitosti vyhlášení královny krásy jsme ve spolupráci s Českou Miss realizovali výzkum vnímání a hodnocení ženské krásy. Cílem výzkumu bylo studium odlišného vnímání ženské krásy dle pohlaví. Studovali jsme, co na ženě na první pohled zaujalo, měřili jsme intenzitu emocí a další reakce, které souvisejí s hodnocením dívek. Odhalili jsme diametrální rozdíly v procesu hodnocení krásy ze strany žen a mužů.



        

 


 

Výzkum predispozic k rozvoji závislosti na alkoholu

Od dubna 2015 se naši odborníci zabývají výzkumem geneticky podmíněných sklonů k závislosti na alkoholu a drogách. Zaměřujeme se na monitoring relativního i absolutního výkonu frekvenčních pásem mozku především v okcipitálních, frontálních a prefrontálních oblastech, synchronizace mozkové činnosti a korelace výkonových spekter.

 


 

Výzkum léčby deprese kombinací metod canisterapie a podmiňování

Od listopadu 2014 provádíme výzkum zaměřený na léčbu deprese. Sledujeme změny mozkové aktivity u osob, které podstupují každý den canisterapii, léčebný kontakt se psem, a metodu podmiňování. Metoda podmiňování spočívá v tom, že proband dbá pokynů terapeuta, který ho cílenými podněty směruje k žádoucí aktivitě, a současně je mu monitorována činnost mozku. Ve chvíli, kdy mozek začne tvořit náznaky žádoucí aktivity, dostává jedinec nejčastěji příjemnou zvukovou odměnu. Jeho mozek si tak automaticky asociuje eliminaci nežádoucí aktivity a tvorbu té žádoucí s odměnou. Hodnoty poté vytváří i v běžném životě. Deprese je mj. charakterizovaná především snížením aktivity v levostranné dorzolaterální prefrontální kůře, což vedle snížení inteligenčních funkcí a schopností řešit problémy souvisí rovněž s anhedonií, neschopností prožívat radost a pozitivní emoce. V horších případech dochází ke snížení aktivity celé prefrontální oblasti, k poklesu objemu šedé hmoty v limbickém systému a utlumení aktivity přední části kůry cingulárního závitu. Důsledkem souvisejícího snížení hustoty dobře vyvinutých neuronů vzniká atrofie. Úbytek této hmoty lze ovšem zastavit a vrátit prostřednictvím aktivace slabých neuronů.





Projekt Inovativními metodami k efektivní grafické tvorbě

Od dubna 2014 jsme spolupracovali v rámci Operačního programu pro vzdělávání a konkurenceschopnost na projektu Inovativními metodami k efektivní grafické tvorbě, registrační číslo CZ.1.07/3.2.06/04.0033 určeném pro účastníky dalšího vzdělávání v oblasti grafické tvorby. Hlavní cíl spočíval v metodické pomoci při aplikaci inovativních vzdělávacích metod. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem. V roce 2016 byl projekt po uplynutí doby udržitelnosti ukončen. Výstupy projektu jsou pro zájemce nadále k dispozici.

 

Cílovou skupinou jsou:

 

                                                 

 


 

Výzkum genetických dispozic dětí a jejich ovlivnění výchovou  

Od března 2014 realizujeme exaktně psychologické výzkumné šetření genetických dispozic a jejich ovlivnění různými výchovnými metodami na dětech a adolescentech od šesti do osmnácti let. Měření změn mozkové aktivity probíhá v průběhu dospívání a aplikace výchovných metod zaměřených na eliminaci nežádoucích dispozic. Ukončení výzkumu je plánováno na červen 2020.





Neuromarketingová studie

Od listopadu 2013 náš tým pracuje na výzkumu reakcí mozku v oblasti marketingové komunikace a zkoumá různé propagační podněty a jejich vliv na vnímání zákazníků. Výzkum se zabývá především následujícími tématy:

 



Projekt Fyziologické reakce a konkurenceschopnost

Od roku 2012 jsme spolupracovali s Okresní hospodářskou komorou v Litoměřicích na projektu týkajícím se rozvoje lidských zdrojů v rámci OP VK - Fyziologické reakce a konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/3.2.06/03.0038. Účastníky vzdělával v oblasti efektivního předávání výkladu posluchačům, efektivní komunikace se zákazníky, optimálního vedení zaměstnanců atp. Výstupy projektu jsou k dispozici u realizátorů projektu. V případě zájmu o výstupy nás kontaktujte. Cílovou skupinou jsou:




Studie věnovaná dopadům chronického stresu na kognitivní funkce mozku 

Ve spolupráci s odborníky přes neurohumorální mechanismy jsme v roce 2011 ukončili studii o působení stresu na kognitivní schopnosti člověka. Sklony ke stresu významně ovlivňuje genetická dispozice. Vědci z krevních testů zaměřených na přítomnost určitého genu budou v budoucnu schopni odlišit jedince odolné vůči stresu od náchylných k jeho špatnému zvládání.

 

Rozsah dopadů stresu se dnes již dá odhalit analýzou mozkové aktivity. Chronický stres snižoval u probandů hladiny ostatních mozkových frekvencí, což mělo negativní vliv na intelektuální funkce, kontrolu emocí i odpočinek. Dlouhodobý stres způsoboval také nepravidelné grafoelementy v bioelektrické činnosti mozku a zvýšenou sekreci glukokortikoidů. Glukokortikoidy při dlouhodobém stresu při snížení příjmu glukózy poškozují neurony v hipokampu. Tyto osoby proto trpěly poruchami paměti. U závažných případů může docházet až k atrofii této části mozku. Probandi s vysokou úrovní stresu a hyperarousalem v testech kognitivních funkcí vykazovali téměř až o padesát procent horší výsledek než lidé s nižší hodnotou naměřených stresových hodnot v mozkové aktivitě. Mírný stres na výkon negativní vliv neměl, ba naopak stimuloval k lepšímu výkonu mozku. Lidé navíc musejí být občas vystaveni mírném stresu, aby byl organismus schopen zvládnout těžký stres.

 

VyhledatVytiskni tuto stránkuPoslat odkaz na tuto stránku › Výzkumná činnost

© 2018 Insion